Poprvé v práci, poprvé s hůlkou 

Jupí! Vzbudila jsem se a moje hůlka je pořád v brašně. Takže to nebyl sen. Mám hůlku! 13 palců dlouhá, vínové dřevo a uvnitř blána z dračího srdce. Velmi silná - nebo to aspoň říkal ten milý mladý pán, jak mi ji prodával.

No dobře, asi bych měla začít někde od začátku. Kde jsem minule skončila? No jasně, u flašky. Flašku jsme pak hráli v některém z dalších dnů ještě jednou, a to s Abby, Rose (taková mladá ženská, se kterou se očividně každý kamarádí, i když působí dost přísně a nepřístupně), Yvi, Nathanem, a... asi Laurie? Je to už docela doba, tak si to nepamatuju. Abby musela napodobovat žížalu a šlo jí to překvapivě dobře. Ale ten úkol nebyl tak strašnej, jako ten, co jsem měla já: donutili mě vyznat lásku stromu!!! Hrozný. Navíc pak Nathan musel dát všem holkám pusu na tvář. Hrozně jsem se styděla! No, aspoň Abby si to užila. Jako neříkám, Nathan je asi super, ale... Co kdyby se to dozvěděli rodiče? Ti by mě teda zabili, tím jsem si jistá!

Pořád nevím, jestli spolu on a Yvi choděj. Jsou spolu úplně pořád, co je vidím, ale to neznamená, že nemůžou být jenom kamarádi, ne? Nevím. Shodly jsme se s Abby, že pokud spolu nechodí, tak si to přinejmenším přejí.

V úterý jsem šla spolu s ostatními do obchodu s kotlíky v Příčné ulici na brigádu. Byla to moje první v životě! Kompletovali jsme sady pro prváky, jako jsem já. Práce byla v pohodě, až dokud jsem nezjistila, že v mojí krabici jsou dva hmoždíře zaseklé do sebe. Vůbec jsem je nemohla vyviklat! Řekla jsem si o pomoc tomu pánovi, co na nás dohlížel, ale když jsem mu je podávala, vypadly mi z ruky a vůbec jsem je nemohla najít! Nakonec jsem je našla, ale určitě jsem byla úplně rudá, jak jsem si připadala blbě. Nikdo jiný žádné trable neměl, proč já vždycky všecko zvrtám?!

Ve středu jsem jela domů a vrátila se včera, což byl první den, kdy jsem si mohla vybrat peníze z Gringgotovy banky! Potkala jsem tam Laurie, která přišla dřív a už měla vybráno, zatímco já musela trčet ve frontě. Nabídla mi, že mi koupí brašnu, protože tam zrovna sama měla cestu, tak jsem řekla, že jo. Za chvíli se vrátila s takovými moc hezkými sportovními kabelami. Jí moc sluší, ale u sebe si nejsem tak jistá, protože je prostě hrozně taková zářivá a bílá a já se bojím, že ji hned ušpiním. Jenže Laurie na mě byla hrozně hodná, takže jsem jí nemohla říct, že sama bych si asi vybrala jinou brašnu nebo batůžek, kdybych mohla. Budu prostě nosit tuhle a budu se ji snažit udržet čistou - zevnitř i zvenčí.

115 galeonů nebo kolik - tolik peněz jsem v ruce v životě nedržela! Šly jsme s Laurie k madame Malkinové, kde jsem si koupila školní uniformu (je super!) a taky jsme se podívaly po nějakých šatech, protože Laurie mi už dřív nabídla, že mi pomůže nějaké vybrat, když mně to nejde. Nechci si ale žádné kupovat, dokud nebudu vědět, že mi na to zbude dost peněz. Taky jsme si koupily psací potřeby a knížky. Potkaly jsme i Abby, ale mířila jiným směrem než my. Snad nebude naštvaná, že jsme nešly s ní. Nakupovala totiž úplně sama.

Pak jsme si šly konečně koupit hůlku. Bylo úplně super ji poprvé držet! Ten pán se na mě podíval a okamžitě věděl, která je ta pravá pro mě. Když jsem s ní mávla, dokonce z ní vylétly jiskřičky. Úplně hustý! Každopádně, byla jsem potom tak unavená, že jsem ani nepočkala na Laurie a šla jsem rovnou spát. Dneska budu zase nakupovat!