Moji budoucí spolužáci

07.08.2013

Neutrácej moc peněz za věci, které nepotřebuješ. Nemluv s neznámými dospělými. Ve vlaku buď opatrná. Nikdy nechoď sama ven po setmění! A na závěr: Aspoň půlku nocí do konce prázdnin strávíš doma.

Tohle všechno jsem musela slíbit, aby mě rodiče pustili úplně samotnou z Colchesteru do Londýna. Teď už mám ale vlastní postel v Děravém kotli a už nemůžu být šťastnější! Teď zrovna jsem tedy doma, protože rodiče byli děsně otravní s tím, že se mám po prvním dnu rozhodně vrátit. Zítra hned po snídani ale zase vyrazím do Londýna. Dneska jsem tam potkala pár svých budoucích spolužáků.

Ben vypadá jako fajn kluk. Chce jít do Nebelvíru a opravdu působí hodně sebejistě. Dokonce se zeptal jedné starší holky (určitě to byla dospělačka!), jestli nám otevře Příčnou ulici. Vtipné bylo, že se pak zavřela cesta zpátky dřív, než jsme se vrátili, takže jsme tam byli zaseklí. Myslela jsem si, že tam budem snad už napořád! Naštěstí pak šla nějaká holka a otevřela. Společně s Benem jsme taky potkali další prvačku, Carmen. Pořád jenom běhá. Řekla, že půjde s námi se projít po Příčné, ale pak prostě zase běžela někam jinam.

Pak jsme šli zpátky do Děravého kotle a potkala jsem tam Mayu. Její celé jméno je Skylar Maya Lopez, ale nemá svoje křestní jméno ráda, že je klučičí, a tak používá prostřední jméno. Kvůli tomu jsem se hrozně ztrapnila před pánem, který rozdával pokoje. Maya chtěla, abych bydlela s ní, tak jsem mu to řekla, ale on se zeptal na její jméno a to její prostřední neměl v papírech. Nakonec jsem s ní stejně ale v pokoji, dohromady jsou tam tři místa.

K nám dvěma si pak přisedla o rok starší holka, jmenuje se Ella a je v Havraspáru. S Mayou se pustily do hovoru o Zmijozelu, protože Maya chce jít buď tam nebo do Nebelvíru. Ella nemá Zmijozel ráda, protože tamní studenti si myslí, že čistokrevní kouzelníci jsou lepší než ostatní. Nevím, co si myslí Maya, vyhnula se odpovědi, ale myslím si, že tajně s tím souhlasí, protože je taky čistokrevná a ptala se na to mě. Každopádně, pak už jsem musela běžet na vlak, takže jsem se tomu rozhovoru vyhla, za což jsem fakt ráda. Zítra se snad potkám s nějakými dalšími svými budoucími spolužáky. Dobrou noc!

© 2013 June Deeren
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky